Co sdílíme na sociálních sítích

V každém případě je tu dnes obří informační portál, v jehož struktuře se pohybují různá individua. Někteří z nás je dokonce mají zařazené mezi přátele, i když se nám jejich životní náhled příčí. Tolerujeme je zřejmě z toho důvodu, že jsou s námi propojeni jen virtuálně, jsou od nás fyzicky vzdáleni.
sociální média.jpg

Fotografie jídla

Facebook umožňuje sdílet nejen komentáře, ale především fotky. Každý telefon je dnes obdařen objektivem. Bohudík, nebo bohužel? Profesionální fotograf jen zapláče, ale většina těch ostatních zaplesá, vždyť mohou fotit kde co. Dokonce i jídlo na talíři. Pokud není součástí receptu a nepopisuje postup výroby rybízového koláče nebo velikonoční nádivky, je pohled do talíře s rozjedeným jídlem a s vidličkou poněkud „out“.
sítě na mobilu.jpg

Máme psa

Psi jsou považováni za nejoblíbenější domácí mazlíčky. Lidé si je totiž snadno omotají kolem prstu, a ti je pak poslouchají a jsou na nich závislí. Někteří psychologové dokonce tvrdí, že kdo má psa, je obvykle málo sebevědomý, trpí dominancí nebo submitivitou, případně žárlivostí, a dělá mu dobře, když může někomu něco přikazovat a nařizovat. Naopak, kdo má kočku, je většinou svobodomyslný, neboť kočka si nenechá do svého života příliš zasahovat. Na sociálních sítích se to ovšem hemží miliony fotek psů. Jídlo na talíři, můj pes a ještě něco třetího – to jsou bohužel nejvíce sdílené informace, které nás, buďme otevření, příliš nezajímají.

Sociální sítě – svět batolat

To třetí jsou naše děti ve věku batolat a kojenců. Jistě, že narození potomka je vždy úžasnou událostí, ale je natolik intimní, že by si je měla rodina uchovat v uzavřeném kruhu. Facebook je však kromě psů a rozjedených makarónů s nějakou červenou omáčkou plný miminek v kočárku, na toaletě, ve vaničce s vodou, v bazénku, na trávníku, prostě všude. A tak se dozvídáme, že se právě vykakala, že zrovna usnula, že jdeme na procházku.
selfie dívek.jpg

Selfie, hospoda, bary, zábava

Největší podíl příspěvků kromě batolat, psů a jídla jsou selfie – vlastní fotografie . Častokrát navíc vyšperkované deformací obličeje, kterou způsobí relativně blízká vzdálenost čočky fotoaparátu. Nepřirozeně zakulacený a načervenalý výraz s vyboulenýma očima nás tedy často provází na pozadí hospod, barů, potemnělých scén společenské zábavy, kde to bzučí jak ve včelím úle. Jistě, že nejsme každý týden na romantické pláži s palmami na Seychelech, ale existují stovky zajímavých míst v Česku i na Slovensku, chce to jen trochu citu a osobního vkusu.