Dravci mezi námi
Dravci jsou ptáci přizpůsobeni k lovu živé kořisti. Svou kořist hledají ve dne pomocí ostrého zraku. Mezi jejich typické znaky patří ostré drápy, zahnutý zobák a silná a široká křídla.
Dravců můžeme rozpoznat na 225 druhů. Někteří můžou být malí jako třeba kos, jiní o dost větší, s rozpětím křídel až přes dva metry. Jejich ostrost vidění je několikanásobně vyšší než u člověka, takže svou kořist vidí i z velké vzdálenosti.
Dožívají se vysokého věku, někteří až 30 let. Oba partneři se aktivně starají o mláďata, kde mají předem rozdělené role – samec nosí ulovenou kořist do hnízda a samice krmí mláďata. Mláďata dospívají dlouho, až tři roky. Teprve pak jsou schopni rozmnožování.
Rozdělení dravců do pěti čeledí:
1. Sokolovití
2. Jestřábovití
3. Orlovcovití
4. Hadilovovití
5. Kondorovití
JESTŘÁB LESNÍ ve vzduchu loví i větší ptáky, jako jsou například vrány, sojky nebo holubi, které vyhlíží v letu nízko nad zemí. Jsou schopni ulovit i slepici nebo zajíce. Patří ale mezi chráněné druhy, proto se nesmí střílet. Své hnízdo si staví vysoko na stromech. Samec nosí potravu a samice ji mláďatům trhá na kousky, než se to naučí sama. O potomky, které odchovají obvykle dva roky, rodiče pečují ještě měsíc po opuštění hnízda a učí je lovit.
KÁNĚ LESNÍ loví na polích myši a hraboše, které vyhlíží ze sloupů nebo stromů podél cest. Uloví většinou jen zvířata menší než veverka. Hnízdo si staví v lese, kam se rádi vrací. Část těchto ptáků odlétá v zimě na jih, část jich u nás zůstává.
SOKOL STĚHOVAVÝ se vyhýbá větším lesům, má raději otevřenou krajinu. Svá hnízda nestaví, používá stará hnízda po jiných dravcích. Hnízda vyhledává ve skalních stěnách. Loví ptáky, kteří jsou velcí jako kachna nebo i králík. Je to velmi ohrožený a ceněný druh, proto se jejich hnízda často nepřetržitě hlídají.