Testy na covid

Když se řekne antigenní test na covid 19, okamžitě se mi vybaví období, kdy se nám život převrátil vzhůru nohama a najednou jsme se museli naučit spoustu nových věcí, o kterých jsme dřív ani nepřemýšleli a řekla bych, že jsme je dokonce považovali za samozřejmost. Když si teď vzpomenu na ty chvilky, kdy jsem měla v ruce právě testovací sadu antigenních testů bylo to zvláštní. V běžném životě se s tím totiž člověk nesetkal že? Bylo to zvláštní, člověku se během tohoto období vystřídali snad všechny emoce…. Ale testy byly nutné a byly skvělou odpovědí na to, zda mám Covid nebo nemám. Nemusela jsem nutně letět k doktorce.

Antigenní testy se staly součástí každodenní reality, nosily je ženy v kabelce, já měla doma zásobu pro jistotu, a vždycky když mě začalo škrábat v krku nebo jsem se necítila úplně dobře, první myšlenka byla sáhnout po testu. Bylo to vlastně zvláštní, že něco tak malého, jednoduchého a na první pohled obyčejného mělo najednou tak obrovský vliv na to, jak se cítím a co můžu nebo nemůžu dělat. Měla jsem ráda, že výsledek přijde rychle, člověk nemusel čekat celé dny, ale stačilo pár minut a hned měl jasno, i když někdy to čekání těch patnáct minut působilo jako věčnost.

Antigenní testy pro mě nebyly jen o tom zjistit, jestli mám covid nebo ne, ale hlavně o pocitu jistoty. Byla v tom snaha chránit sebe i ostatní, rodinu, kolegy, přátele, a taky to, že když jsem viděla jednu čárku místo dvou, měla jsem pocit, že se mi aspoň na chvíli ulevilo a že můžu trochu klidněji dýchat. Jasně, někdy jsem nadávala, že to není stoprocentně přesné, že může ukázat falešný výsledek, ale pořád jsem brala jako velké plus, že tu ta možnost byla. Bylo to vlastně zvláštní spojení emocí, obavy, napětí, úleva a někdy i radost, že je člověk negativní. Dnes už naštěstí není potřeba testovat se každý den nebo před každým setkáním, ale v paměti mi zůstává, jak velkou roli to v našich životech hrálo. A i když to období nebylo jednoduché, testy mi pomohly zvládat to nepohodlí a strach.