Práh bolesti

Příkladem, že každý člověk má práh bolesti jiný, může být čekárna u zubaře, když se tam rozhlédnete, uvidíte rozdíly, jeden člověk si čte úplně v klidu noviny, přestože ví, že ho čeká bolestivý zákrok, druhý se potí strachy už třeba jen z vrtání.

Práh bolesti si vlastně přinášíme už z dětství, pokud byl někdo jako dítě zvyklý, že jakmile onemocněl, nebo ho něco „zabolelo“, byl hned středem pozornosti a přehnané péče od maminky až po prarodiče, s velikou pravděpodobností bude v dospělosti vnímat bolest mnohem víc, než lidé, kteří takovou přehnanou péči neměli.

Také bude jinak vnímat bolest třeba profesionální sportovec, který se zraní při zápasu, ale ví, že je nutné zápas dohrát, než člověk, kterého bolest zastihne v noci doma.

Nemůžeme ovšem říct, že někdo je hrdina, když vydrží větší bolest a někdo ne, práh bolesti máme nastavený jak z dětství, tak ho také ovlivňuje postupně celkově náš život, prožité události, proto také často můžeme slyšet, že je někdo „zocelený životem“, a je to pravda, kdo si v životě prožije často nepříjemné a bolestivé věci, má k bolesti úplně jiný „vztah“.
Je také dokázáno, že méně „bolí“ bolest známá, oproti neznámé, u žen máme srovnání třeba při menstruaci, když ženu bolí břicho před nebo při menstruaci stejně každý měsíc, po letech jí tahle bolest přijde „automatická“, přestože to mohou být bolesti velké, oproti tomu větší váhu bude přikládat a větší bolest také bude cítit, když jí najednou začne bolet břicho v trochu jiných místech a v jiných dnech.

Není vědecky prokázáno, jestli při bolestech trpí víc muži nebo ženy, určitě Vás teď napadne, jak je to tedy s mužskou „rýmičkou“, tohle jsme si vlastně vytvořili sami, a někteří muži to mají v podvědomí, takže pokud onemocní, nechtěně tu „rýmičku“ prožívají hůře.

Pokud Vás občas bolí hlava, vezmete si prášek a za chvíli máte klid, bolesti ovšem mohou být také chronické, a to už i u „hrdinů“ by měla přijít na řadu léčba, jako např. masáže, elektroléčba, hypnóza, nebo můžete zkusit různé relaxační techniky.